Rosení oken

3.únor 2012

V současnosti, kdy naše území zasáhly arktické teploty, se objevují dotazy ohledně rosení skel a srážení vody na určitých částech konstrukcí oken. Proto vám přinášíme vysvětlení, proč k tomuto jevu dochází a jak mu předejít.

Rosení skel – kondenzace vlhkosti je fyzikální jev, který nastane vždy, pokud teplota vzduchu s určitým obsahem vlhkosti poklesne pod teplotu rosného bodu. Vzhledem k tomu, že instalací plastových oken se zvýšila těsnost bytu vůči vnějšímu prostředí, výměna vzduchu s vnějším okolím se může snížit zvláště při porovnání se starými okny až na desetinu původní úrovně. V bytě je vždy zdroj vlhkosti, takže nutně musí docházet k obohacování vzduchu vodní parou. Tato skutečnost se při poklesu teplot projeví vznikem kondenzátu na chladnějších plochách. Většina uživatelů bytů anebo dodavatelů tepla do bytů, reguluje přísun teplé vody tak, že v nočních hodinách teplotu vody snižuje a někdy i zastavuje dodávku tepla. Nezřídka potom topení mezi půlnocí a pátou hodinou ranní vůbec nehřeje. To má za následek nejen ochlazení vzduchu v místnosti, ale i podstatné zabrzdění pohybu vzduchu. Na jedné straně je snížení teplot při spaní pro uživatele příjemnější, úspora tepla je také důležitá, ale tím, že se okna přestanou „omývat“ teplejším vzduchem, se jejich povrch více ochlazuje prostupem a povrchová teplota zcela jistě klesá pod rosný bod. Po každém vyvětrání dojde k prudkému poklesu relativní vlhkosti, ale i teploty v bytě. Ze zkušenosti je však potřeba podotknout, že nárazová výměna vzduchu pomůže snížit vlhkost, v každém případě působí pozitivně, ale zkondenzovanou vodu na povrchu zasklení neodstraní. Voda, která se již vysrážela v drobných kapičkách se při teplotě povrchu skla 15°C odpařuje velmi zvolna (často mizí až za cca 2-3 hodiny po vyvětrání). Pozorovateli by se proto mohlo zdát, že větrání bylo neúčinné. V případech většího množství kondenzátu, který stéká ze skla po rámu okenního křídla na parapet, je vhodné tento setřít, aby následně nedocházelo k vlhnutí ostění.

Co může tedy učinit uživatel pro snížení rosení oken po provedené výměně:

  • větrání je vždy pozitivní a má svůj již zdůrazněný vliv na obsah vlhkosti ve vzduchu. V mrazivých, nebo v chladných dnech je přitom stále lepší větrání nárazové, neboť trvalé větrání pootevřeným oknem je jednak energeticky nepříznivé a jednak dlouhodobým prouděním vzduchu otevřeným oknem může dojít k silnému podchlazení okenního ostění, což může rovněž vést ke kondenzaci vody na ostění.
  • nesnižovat teplotu v místnosti pokud jsou v ní zdroje vlhkosti (lidé, květiny, akvária, sušení prádla, atd.) při mrazivých dnech pod 20°C a dosahovat vlhkosti vzduchu do 50% – hygienická norma . (18°C je teplota příjemnější pro spaní a řada uživatelů ji upřednostní, ale zvyšuje se riziko vzniku kondenzátu!)
  • umožnit účinnější pohyb vzduchu v místnosti. O to se můžeme postarat tím, že odstraníme všechny překážky, které zpomalují nebo zcela zastavují proudění vzduchu. Nejčastěji to bývají široké parapety zcela překrývající radiátor a různé předměty na parapetech, těžké závěsy a záclony a vnitřní žaluzie
  • jestli to stavební situace dovoluje, umožnit výměnu vzduchu s jinou místností v bytě. Nová plastová okna sebou přinášejí řadu pozitiv. Především je to výrazné snížení tepelných ztrát, snížená infiltrace vzduchu přes okna, tedy odstranění průvanu přes okna a dveře, minimalizace nároků a nákladů na okna podstatně pohodlnější a komfortnější ovládání oken a další. Na druhé straně však podstatně zlepšená těsnost oken vede k problémům s orosováním oken, které lze řešit jen způsobem použití. Je pravděpodobné, že v normálně užívané místnosti může za mrazivých dnů docházet ke kondenzaci vlhkosti na zasklení. Výhodou plastových oken je to, že jejich povrch se vlhkostí nijak nepoškozuje a nenarušuje.
 
Zpět